Jedna z nejvýraznějších postav českého i světového hokeje. Narodil se 15.2.1972 v Kladně, vyrůstal v nedalekých Hnidousích. Hokejově pak v PZ Kladno, teprve v dorostu přestoupil do slavnější Poldi.
Před odchodem do Ameriky hrál v naší lize dva roky s bilancí devadesát zápasů / sedmasedmdesát bodů. Nemíjely ho pochopitelně ani juniorské reprezentační výběry, vrcholem se pak stal šampionát dospělých v Bernu 1990, kdy mu bylo teprve osmnáct let. Tam se stejně starými parťáky v útoku Reichelem a Holíkem vytvořili jednu z našich nejnebezpečnějších útočných formací, a jak se dalo očekávat, další rok už díky politickým změnám brázdili zámořská kluziště.
Pittsburgh Penguins (1990–2001)
Na draftu 1990 byl Jágr vybrán jako celkově pátý Pittsburghem Penguins. Sešel se tak v jednom klubu se svým velkým idolem Mario Lemieuxem.
Hned v prvním roce se s Tučňáky radoval ze Stanley Cupu. Události, na kterou jiní borci čekají celou kariéru, si tak mladý Jágr vychutnal už ve svých devatenácti letech. V příští sezóně se radost opakovala.
Další dvě sezóny byly ve znamení Jágrova herního vzestupu. Výkony šest a jeden bod pod stobodovou hranici znamenaly výrazný posun. Druhý z nich stačil dokonce na první desítku v celkovém pořadí produktivity 1993-94. Přesto se mohlo mylně zdát, že český útočník žije hlavně ze souhry s kvalitními spoluhráči. Všechny pochybovače umlčel ve své páté sezóně. Během stávky si odskočil zahrát domů za Kladno (jedenáct utkání, dvaadvacet bodů) , kde se rozjel ke svému do té doby nejlepšímu vystoupení v NHL. Kapitán Mario Lemieux se rozhodl z důvodů léčby zad vynechat celý ročník a Jágr se bez rozpaků zhostil jeho role.
Další rok potvrdil, že Pittsburgh už není týmem jednoho muže, jak tomu bylo v dobách kralování velkého Maria. Jaromír mu velmi zdatně sekundoval a výsledkem byl bodově nejpovedenější ročník - sto devětačtyřicet bodů (62+87) znamenalo rekord mezi pravými křídly, stejně tak sedmaosmdesát přihrávek, čímž vymazal dosavadní zápisy Mika Bossyho.
Následující rok byl ve znamení lapálií s třísly, díky kterým vynechal devatenáct střetnutí. Přesto mu pětadevadesát bodů (47+48) stačilo na šesté místo po základní části.
Příští sezóna 1997-98 začala, tak jak skončila předešlá, tedy pokračujícími problémy s třísly.
Díky zlepšenému zdravotnímu stavu tak stihl v národním dresu vyhrát zlato na Olympiádě v Naganu, na kterém se výrazně podílel pěti body a překvapivě ukázněným výkonem. Přes původní rozjařilá prohlášení z pražských oslav : „Pro mě už sezóna skončila…“ šokoval po návratu do Ameriky unavený Jágr (stejně jako většina našich olympioniků) čtyřmi body v zápase proti Montrealu. V podobném tempu odehrál i zbylé zápasy, díky čemuž si odnesl svou druhou Art-Ross trophy, a jako jediný se dostal přes sto bodů (35+67).
Ročník 1998-99 lze označit v kariéře Jaromíra Jágra za nejúspěšnější. Zhruba od vánoc se začal svým konkurentům výrazně vzdalovat, ve finiši pak měl na svém kontě výborných sto sedmadvacet gólů a přihrávek (44+83) a s jednadvaceti bodovým náskokem obhájil trofej Arta Rosse.
Poslední ročník v dresu Pens (2000-01) byl ve znamení šokujícího návratu Maria Lemieuxe. Jágrovi se v úvodu základní části příliš nedařilo, společnou řeč nenašel ani s českým koučem Ivanem Hlinkou. S návratem někdejšího kapitána se ale vše v dobré obrátilo. Český útočník pomohl fenomenálnímu „Super Mariovi“ k úžasnému comebacku, ten jej zase vrátil zpět do hry o Art Ross Trophy. Nervydrásající souboj Jágr - Sakic o čelo produktivity byl plný zvratů a trval v podstatě do posledního zápasu. Nicméně nakonec počtvrté v řadě a popáté celkem putovala cenná trofej do rukou rodáka z Hnidous.
Washington Capitals (2001–2004)
O ničem jiném se před startem sezóny 2001-02 tolik nehovořilo jako o přestupu Jaromíra Jágra. V létě 2001 Jaromír po jedenácti letech v jednom klubu změnil působiště. Ve hře o českého útočníka bylo několik klubů, všem ale nakonec vypálil rybník Washington Capitals. Smlouva, kterou uzavřel pětinásobný majitel Art Ross Trophy se zámožným vlastníkem týmu Tedem Leonsisem, původně zněla na osm let. Caps tak získali superhvězdu, jakou ve své historii dosud neměli. Od sezóny 1997/98, kdy prohráli finálovou bitvu o Stanley Cup s Detroitem, stále čekali na výraznější úspěch. Hlavním mužem, který jim v tom má pomoci, je český útočník Jaromír Jágr. S Jágrem v sestavě se Washington rázem počítá mezi jasné kandidáty na Stanley Cup.
Realita však byla úplně jiná. Necelé tři sezóny, které Jaromír v barvách Caps odehrál, byly ve znamení neustálých personálních změn na postech hráčů i trenérů klubu. V sezóně 2002/2003 se sice Washingtonu podařilo postoupit do play-off a úspěch zaznamenali také v úvodních dvou duelech na ledě Tampy Bay, avšak následně čtyřikrát prohráli a nepřekročili práh prvního kola. Tato skutečnost pak znamená jen další a další personální změny. Tehdejší atmosféru v klubu nejlépe dokresluje fakt, že Robert Lang, Jaromírův někdejší spoluhráč z Pittsburgu, kterého Washington angažoval v roce 2002 a který je v té době vedoucím mužem kanadského bodování, uprostřed sezóny odchází do Detroitu. Je to vůbec poprvé v historii NHL, kdy je nejproduktivnější hráč vyměněn uprostřed sezóny.
Přestože nelze výsledky Caps v tomto období označit jinak než jako velmi průměrné, osobní bilance Jaromíra Jágra je přesto pozitivní - ve 190 utkáních za Washington nasbíral celkem 201 bodů. V poslední, neúplné sezoně odehrál 46 zápasů, v nichž dal 16 gólů a zaznamenal 29 asistencí. Ve výsledku to znamená průměr více než jeden bod na zápas.
New York Rangers (2004–2008)
Pro jedenatřicetiletého českého útočníka je New York Rangers třetím klubem zámořské NHL. Dlouho očekávaný Jaromírův odchod z Washingtonu se stal skutečností v pátek 23. ledna 2004, kdy Capitals českého hokejistu vyměnili za útočníka Ansona Cartera, střelce kanadského zlatého gólu z Mistrovství světa 2003 ve Finsku. V proslulé Madison Square Garden na něj čeká spousta známých tváří. Z dob jejich společného působení v Pittsburgu se zná s Kasparaitisem nebo Kovaljovem, v New Yorku také působí spousta českých hráčů: Holík, Ručinský, Hlaváč a Nedvěd.
Po letech půstu začíná Jaromír opět sbírat body jako na běžícím páse. Odchovanec kladenského hokeje, obklopený českými spoluhráči v sestavě Rangers neuvěřitelně pookřál. Do konce základní části odehraje v barvách Rangers 31 zápasů, ve kterých dává celkem 15 branek a 14 asistencí. Nepodařilo se sice ukončit ukončit sedmileté čekání – Rangers nepostupují do play-off - nicméně i tak se s newyorským klubem začíná počítat.
Výluka v NHL
Začátek sezóny 2004/2005 přináší sice očekávané, ale přesto nepříjemné překvapení. Nejslavnější hokejová soutěž světa není v ideální finanční kondici a v původně plánovaném termínu nakonec vůbec nezačne. Majitelé klubů se nedohodnou s hráčskou asociací na nové kolektivní smlouvě a oficiálně oznámí, že neotevřou přípravné kempy. Začíná tak dlouho očekávaná výluka, která se nakonec protáhne přes celou sezónu.
Přestože se nejkvalitnější soutěž světa nakonec nehraje, je tato sezóna pro hokejové fajnšmekry více než zajímavá. Hráči z NHL se začínají postupně přesouvat na starý kontinent, aby si vůbec zahráli a nevypadli z formy. Fanoušci Jaromíra Jágra tak mají jedinečnou příležitost přivítat jej na nějaký čas v rodném Kladně. V období od září do listopadu 2004 odehraje Jaromír v dresu HC RABAT KLADNO celkem 17 zápasů, ve kterých nasbírá celkem 28 bodů (11+17).
V listopadu 2004 hvězdný útočník přijímá nabídku Avangardu Omsk - ruského klubu, který je obhájcem mistrovského titulu z jara 2004 a ve kterém v předminulé sezoně trénovali Ivan Hlinka s Radimem Rulíkem a v minulosti v něm působili také Pavel Patera, Martin Procházka či Tomáš Vlasák. V Avangardu Omsk v té době působí i další český hráč, útočník Jaroslav Bednář. Nadšené přijetí v klubu i srdečnost ruských fanoušků způsobí, že český útočník baví diváky a vyprodává hokejové arény. Omsk s Jágrem v sestavě nakonec obsadí čtvrté místo. Jaromír se stává nejproduktivnějším hráčem play-off. Klubu také pomůže vyhrát turnaj evropských mistrů Super Six, když gólem rozhodne v prodloužení finále proti finskému Kärpätu Oulu.
Výluka v NHL s sebou přináší také další příjemné kouzlo nechtěného. Před připravovaným mistrovstvím světa v rakouské Vídni je již naprosto jasné, že se v této sezóně odehrají nejlepší boje o titul světového šampióna za několik posledních dekád. V hvězdami nabitém turnaji se nakonec opakuje finálový scénář z roku 1996 – na ledě se nakonec proti sobě postaví týmy České republiky a Kanady. Čeští hokejisté poráží ve finálovém utkání Kanadu 3:0 a stávají se mistry světa. Jaromír Jágr se tak ve svých třiatřiceti letech dočkal prvního titulu mistra světa a získává tím poslední hokejovou trofej, která mu doposud ve sbírce chyběla. Spolu s Jiřím Šlégrem se tak stává členem prestižního Triple Gold Clubu, jenž sdružuje hráče, kteří vyhráli všechny tři hlavní hokejové turnaje (Stanley Cup, Olympijské hry a Mistrovství světa).
Na podzim roku 2005 přívítá Jaromíra po nejdelší pauze ve své historii znovuzrozená nejslavnější hokejová soutěž světa. New York Rangers dále vylepšují hráčský kádr a do Madison Square Garden se v nové sezóně stěhují další známá česká jména – ostřílený Martin Straka spolu s nováčkem Petrem Průchou. Výsledná mozaika spolu s dalším olympijským vítězem z Nagana Martinem Ručinským dává dohromady mužstvo, které překonává veškerá očekávání a konečně postupuje do play off. Vítězné tažení Rangers bohužel přeruší hned v prvním kole tým New Jersey - ve druhém utkání se při střetu se Scottem Gomezem Jágr zraní a o dva zápasy později je po sérii. Jaromír Jágr v této sezóně nastřílí 54 branek a nasbírá 123 bodů (v obou případech se jedná o nové klubové rekordy Rangers) a až v posledních zápasech sezóny mu uniknou dvě nejcennější individuální trofeje Hart Trophy a Art Ross Trophy.
Do sezóny 2006/2007 vstupují Rangers posíleni o Brendana Shanahana, trojnásobného vítěze Stanley Cupu a dalšího Čecha, Michala Rozsívala, který patří k elitním bekům soutěže. Jaromír Jágr - poprvé jako kapitán – dovede své spoluhráče podruhé v řadě do vyřazovacích bojů. Prvního soupeře, tým Atlanty, Rangers vyřazují poměrně snadno. Ve druhém kole již bohužel nestačí na Buffalo Sabres.
Sezóna 2007/2008 nezastihla Jaromíra v ideální formě. V základní části soutěže nastřílí nejméně branek v kariéře a nepodaří se mu tak splnit žádnou z podmínek pro automatické uplatnění opce na další ročník. Rangers přesto postupují do play-off, kde je ve druhém kole vyřazuje talenty nabitý Pittsburgh. Je paradoxní, že právě proti tomuto klubu, v němž kdysi začínal, odehrál Jaromír Jágr pravděpodobně svá poslední velká utkání v NHL.
Následuje dlouhé a nakonec zbytečné čekání na dohodu s generálním manažerem klubu New York Rangers Glenem Satherem. Od prvních vteřin 1. července 2008 se hvězdný útočník stává nechráněným volným hráčem.
4. července 2008 Jaromír podepisuje dvouletý kontrakt s roční opcí s vedením ruského klubu Avangardu Omsk a po 17-ti sezónách opouští nejslavnější hokejovou soutěž světa. Jeho statistiky se tímto zastaví na 1273 odehraných zápasech, v nichž získal celkem 1599 kanadských bodů.
Avangard Omsk (od 2008)
V Rusku čeká Jaromíra první ročník nově vzniklé Kontinentální ligy, která se netají svou ambicí stát se rovnocenným konkurentem kanadsko-americké NHL. Český útočník se tímto stává hlavní postavou nové soutěže a také symbolem jejího postupného a usilovného zkvalitňování.
Omsk pro tuto sezónu také získává Jakuba Klepiše z mistrovské Slavie, do roku 2010 má v klubu smlouvu také další český útočník Pavel Rosa a klub tedy může hned od začátku nasadit osvědčený recept– ryze český útok - ve složení Jágr - Klepiš – Rosa. Váhavý vstup do sezóny, provázený odvoláním trenéra Sergeje Gersonského je brzy zapomenut a ambiciózní Omsk s Jaromírem Jágrem v první pětce začíná vyhrávat. Jaromírovi se také podaří kuriózní rekord - nejrychlejší gól v KHL, který vstřelí ve 38 vteřině utkání proti v zápase proti Novokuzněcku o pár dní později sám překoná – v utkání proti Chabarovsku mu stačí pouhých 31 vteřin. Měsíc po startu soutěže tak vede tabulku střelců KHL a Avandgard Omsk je na prvním místě tabulky Charlamovovy divize.
13. října 2008 však dobře rozjetou omskou mašinu zasahuje nečekaná tragédie. Mladý talentovaný ruský hokejista Alexej Čerepanov , který se v Omsku po boku Jaromíra Jágra připravuje na kariéru v NHL, v průběhu zápasu s týmem Víťaz Čechov zkolabuje na střídačce a krátce nato umírá na zástavu srdce. Následují dlouhá vyšetřování, na jejichž konci je doživotní suspendace prezidenta Omsku Konstatina Potapova a generálního manažera Anatolije Bardinova - podle disciplinární komise oba nesou spolu s týmovými lékaři díl odpovědnosti za smrt mladého útočníka.
Omsk měl jako jeden z nejbohatších klubů Kontinentální ligy patřit k největším favoritům soutěže. Bohužel - úmrtí nadějného Čerepanova, trenérské rošády, mizerná nálada a krize mužstva - to všechno se pochopitelně podepíše na výkonech a výsledcích. Přesto Avandgard postupuje do play-off, kde v prvním kole senzačně poráží lídra základní části z Ufy. Ve druhém kole již ale bohužel nestačí na silnou Kazaň.
V sezóně 2009/2010, přerušené olympijskými hrami ve Vancouveru a poznamenané celosvětovou finanční krizí už Avangard nedokáže navázat na loňský výsledek. Probojuje se sice do play off, ale hned v prvním kole je vyřazen týmem Nižněkamsku.
Následně se Jaromír Jágr - i přes spekulace o svém návratu do NHL - rozhodne prodloužit kontrakt s Avantgardem Omsk i na další sezónu 2010/2011.
Nepříliš vydařenou sezónu v KHL si Jaromír plně vynahrazuje v české reprezentaci. Reprezentační výběr České republiky v květnu 2010 na Mistrovství světa v Německu poráží ve finále favorizovaný tým Ruska a Jaromír tak získává svou druhou zlatou medaili.